|
|
Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba
Viktorová, Iva ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severská spolupráce. Její proměny ve druhé polovině 20. století a současná podoba" pojednává o severské spolupráci Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska od druhé poloviny 20. století se zaměřením na období od 90. let do roku 2008. Práce nejprve krátce představuje historii spolupráce ve Skandinávii do 90. let 20. století a popisuje dvě hlavní instituce severské spolupráce: Severskou radu a Severskou radu ministrů. Hlavní část práce analyzuje severskou spolupráci od 90. let 20. století, zaměřuje se na oblasti, v nichž je spolupráce rozvíjena, a popisuje konkrétní programy, projekty, instituce, cíle a výsledky spolupráce a zjišťuje, jak je spolupráce intenzivní a zda má stále co rozvíjet. Práce se také zabývá otázkou, jak ovlivnilo severskou spolupráci od 90. let zapojení tří pobaltských zemí, s nimiž po pádu železné opony začala spolupracovat. Zjištěním je, že původní severská spolupráce je rozvíjena stále intenzivně - to ukázala podrobná analýza severské spolupráce v 90. letech v hlavní kapitole - a zapojení Pobaltí se jí až na výjimky nedotklo. Pobaltské státy naopak poskytly severským zemím externí příležitost, jak se zapojit do spolupráce v Pobaltí a prostoru Baltského moře.
|
|
|
Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur
Lukeš, Pavel ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Hořejšová, Tereza (oponent)
Diplomová práce "Severské státy a jejich podpora Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur" pojednává o zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska ke třem pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní důraz je kladen na bilaterální podporu, kterou tři severské státy poskytly Estonsku, Lotyšsku a Litvě na jejich cestě do evropských struktur, zvláště do EU. Práce se snaží vysvětlit, co vedlo severské státy k tak výrazné podpoře pobaltských států v devadesátých letech a jaké motivy lze za touto podporou najít. Přestože je hlavní důraz kladen na vývoj v devadesátých letech, práce se stručně věnuje i historii vztahů mezi severskými a pobaltskými státy. Tento náhled do historie umožní určit změny, ke kterým došlo v zahraniční politice Dánska, Švédska a Finska k pobaltským státům v devadesátých letech. Hlavní teze práce je založena na tvrzení, že přestože severské státy měly několik důvodů pro podporu pobaltských států, bezpečnostní motivy lze považovat za hlavní důvod aktivní zahraniční politiky severských států v Pobaltí. Práce poskytuje přehled motivů severských států, které je vedly k podpoře pobaltských států a zároveň se snaží poukázat na rozdíly a podobnosti v zahraniční politice tří severských států k Estonsku, Lotyšsku a Litvě.
|
|
|
Ruská informační válka v pobaltských státech a její dopady na společnost
Andrle, Vít ; Laryš, Martin (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje fenomén ruské informační války cílené na tři pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V pěti kapitolách práce nejprve teoreticky rozebírá fenomén informační války, jeho specifické prvky a výhody, kvůli kterým ji používá Ruská federace používá, a následně přibližuje konceptuální předpoklady a podmínky k vedení informační války Ruskou federací právě v pobaltském regionu. Informační válka je v tomto ohledu chápána jako psychologický nátlak na populaci v pobaltských státech. To znamená, že jde o jeden z nástrojů zahraniční politiky Kremlu k prosazování jeho zájmů a vlivu, protože iniciátorem těchto informačních kampaní jsou ruská státní média, případně jejich zástupná média, která prosazují proruskou rétoriku. V empirické části se práce na základě konceptuálně stanovených faktorů a konkrétních událostí souvisejících s nimi zabývá diskursy a narativy šířenými v ruských či proruských médiích, které ve všech třech pobaltských zemích působí. Konkrétněji, analýza se zabývá obsahem těchto narativů, jejich rétorikou, specifickými vlastnostmi, kontextem a možnými dopady na společnost v pobaltských státech. Cílem této práce je tak pomocí obsahové analýzy zevrubně zanalyzovat význam a kontext jednotlivých narativů, stejně jako jejich možné cíle a dopady na společnost v...
|
|
|
Vliv regionálního bezpečnostního hegemona na stabilitu a ekonomický rozvoj
Šafaříková, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na vliv hegemona, Ruské federace, na pobaltské státy z pohledu bezpečnostní a ekonomické problematiky od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Literární rešerše vymezuje základní pojmy týkající se bezpečnosti a bezpečnostních přístupů, zahraniční a bezpečnostní politiky, demografie a základních ekonomických ukazatelů. V analytické části je charakterizována zahraniční politika Ruské federace a pobaltských států včetně jejich integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. Dále je věnována pozornost demografické situaci v Pobaltí a v neposlední řadě je analyzována ekonomická situace v Pobaltí zaměřující se na zahraniční obchod a zahraniční investice. V návrhové části jsou na základě analýzy vytvořena možná doporučení pro další vývoj v regionu.
|
|
|
Current account adjustment in the Baltic countries
Vostřák, David ; Holub, Tomáš (vedoucí práce) ; Šopov, Daniel (oponent)
V posledních 20 letech jsme byli svědky turbulentního vývoje běžných účtů na území Pobaltských států. Deficity na těchto účtech často přesahovaly úroveň -10% HDP, což mělo za následek aktivní diskuzi ohledně jejich udržitelnosti. V této práci se podíváme na vývoj běžných účtů Pobalských států jak z praktického, tak z teoretického pohledu. K tomu využijeme intertemporální model reprezentativního agenta, jenž maximalizuje svůj užitek optimilizací spotřeby v nekonečném horizontu. Tento model později použijeme v empirické části, kde porovnáme odhad běžného účtu s jeho skutečnými hodnotami. Náš předpoklad je, že očekání o budoucích hodnotách klíčových proměnných jsou uskutečňována pomocí vektorové autoregrese prvního řádu. Výsledky této práce ukazují, že velké deficity v minulosti byly výsledkem vysokých očekávání ohledně tempa růstu ekonomik. Snížení těchto očekávání pak mělo za následek vyrovnání běžných účtů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparativní analýza zahraničních politik pobaltských států
Gromilova, Anna ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a porovnat zahraniční politiky Estonska, Litvy a Lotyšska v období od roku 1991 do roku 2004 a dospět k závěru, zda je časté a velmi běžné zevšeobecňování zahraničních politik těchto států správné. V první části jsou zkoumány hlavní přístupy k analýze zahraniční politiky a k analýze národních zájmů států. V této časti je zvolen přístup analýzy národních zájmů států, nabízený kodaňskou teoretickou školou, který je použit v druhé kapitole této práce. V druhé části jsou zkoumány hrozby Estonska, Lotyšska a Litvy, jedna po druhé, v politickém, societálním, vojenském a ekonomickém sektoru. V závěru jsou pak popsány výsledky analýzy každého sektoru a vzniká posouzení a porovnání hlavních problémů Estonska, Lotyšska a Litvy ve sledovaném období a způsobů, jakými se je státy snažily vyřešit. Ukazuje, že i přesto, že Estonsko, Litva a Lotyšsko často čelily stejným výzvám, měly také hodně velmi odlišných problémů, nebyly schopné pracovat ve shodě a spíše prokazovaly odpor k považování za "pobaltské". To přispívá k závěru, že považování jejich zahraničních politik za jednu společnou, "Pobaltskou zahraniční politiku", je chybné a může být zavádějícím.
|
|
|
Rovná daň v pobatských státech v kontextu daňové politiky Evropské unie
Haková, Jana ; Vančurová, Alena (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je posouzení, zda o důchodových daních v Litvě, Lotyšsku a Estonsku lze říci, že se jedná o rovné daně, a zda daňová konkurence je pro zakládající členské státy skutečně hrozbou. Při porovnání důchodových daní pobaltských států s rovnou daní jsem dospěla k závěru, že se v mnoha bodech od sebe liší a že se ve své podstatě o rovnou daň nejedná. V otázce vlivu daňové konkurence se ukázalo, že korporátní daňová konkurence způsobuje pokles daňových sazeb, ale nikoliv pokles výnosu daně z příjmů korporací a ani přesun daňového břemene na daně s nemobilním předmětem nebo na daně ze spotřeby.
|
host ::
RSS.